Stránky věnované páru Hermione Granger/Severus Snape

Beta: Elza


Bylo už dlouho po půlnoci, Hermiona dávno odešla domů, v náručí další materiály k prostudování, které jí vybral, a dvojčata v pokojích spokojeně snila své dětské sny. On naopak usnout nemohl vůbec. Věděl, že až se v šest ráno přiřítí do jeho ložnice dvě malá tornáda, bude nevrlý a nevyspalý, ale teď měl v hlavě až příliš myšlenek na to, aby prostě jen vypnul.

Seděl na prostorné pohovce před plápolajícím krbem v přízemí svého domu v Belgravii a před sebou měl na nízkém stolku z týkového dřeva tři útlé hromádky pečlivě roztříděných dopisů. Ta první čítala osm dopisů, které z větší části ani nedočetl do konce. Většinou se jednalo o nezávazné nabídky k sexu, v jednom případě dokonce o sex za peníze – nebyl blázen, k tomu si opravdu nepotřeboval podávat inzerát. S úšklebkem hodil celou kupičku do krbu a sledoval, jak plameny nekompromisně požíraly perverzní texty.

Druhá hromádka čítala pouhé tři dopisy, u kterých si nebyl jistý. Sice neobsahovaly nabídky k intimnímu potěšení, ale celkově se mu jejich pisatelky zdály být poněkud lascivní, a když nad tím tak uvažoval, neměl v plánu tyto ženy zahrnout do svého rodinného života. Bez zjevných emocí dopisy smetl do krbu. Třetí kupička sestávající ze čtyř dopisů byla tvořena odpověďmi žen, které se vyjadřovaly na úrovni, a podle jejich slov poznal, že vědí, co od života chtějí. Ale popravdě ho žádný nezaujal natolik, aby popadl brk a napsal okamžitou odpověď. Svraštil obočí, zvedl se ze sedačky a nepatrně našpulil rty. Popadl zbylé čtyři dopisy a odnesl je do své pracovny, kde je umístil do jednoho ze šuplíků u stolu. Nebyl rozhodnutý napsat odpověď a nechtělo se mu ani přemýšlet nad tím, zda by měl, či nikoliv. Prostě se mu nechtělo nic. Cestou do ložnice se zastavil ještě v kuchyni, natočil si sklenici vody a tiše vyšel do patra. Dveře přivřel na půl palce, aby zaslechl, kdyby se dvojčatům něco stalo, odložil sklenku na stolek, shodil z ramen župan a nechal se zlákat vábivou postelí.

*****

Tatííí, taťko, co budeme dneska dělat?“ vřísklo mu do ucha jedno z dvojčat, zatímco druhé začalo skákat po posteli a vytvářet tak vlny neslučitelné s možností spánku.

Ještě chvilku,“ zamumlal v polospánku a pevně semkl víčka v naději, že přivolá ztracený sen.

Musíš vstát a naklmit nás,“ poučila ho Sophie důležitě.

Jo,“ výskl Mathyas a na důraz svých slov skočil otci na záda.

Přerazím vás,“ ozval se Severus přidušeně a vzdal jakékoliv snahy, že by snad mohl dál nerušeně spát.

Ovšem ani z tohoto prohlášení si děti nic nedělaly a klučina dál drancoval jeho záda. Severus se rychle překulil a shodil tak chlapce do peřin, aby ho mohl následně pořádně zlechtat, čemuž se Sophie zpovzdálí škodolibě chechtala a Mathyas po několika vteřinách sliboval, že bude nejhodnější dítě Anglie. Když Severus usoudil, že to by jako ranní lekce mohlo stačit, konečně propustil rozesmátého chlapce a obě děti vyzval: „Běžte se převléct a přijďte pak do kuchyně,“ požádal je, ale jeho slova se shledala s odporem.

Ale my se eště neumíme sami ševlíct,“ oznámila mu dcera a dala si ruce v bok.

Neumíme, vážně ne,“ pokýval souhlasně hlavou její bratr.

Severus měl co dělat, aby neprotočil oči. Neexistovalo snad nic, v čem by ti dva nebyli zajedno.

Nastal čas se to pomalu učit,“ oznámil jim nekompromisně.

Ale-“ začala dívenka natahovat.

Běžte to alespoň zkusit, komu se to podaří, dostane malou odměnu,“ zkusil je motivovat vidinou překvapení, což zabralo, a děti se už bez jediného slova vyřítily ze dveří.

První samostatné převlékání dopadlo ještě hůř, než čekal. Převlečený a připravený čelit dvěma neřízeným střelám hromadného ničení seděl v kuchyni za prostřeným stolem, o který se postarala domácí skřítka, a vychutnával si nejspíš poslední tiché vteřiny s hrnkem horké kávy a bezděčně sledoval ručičku nástěnných hodin. Bylo až s podivem, že se dvojčata dosud neobjevila, ale jen na to pomyslel, ozval se dusot a během chvilky do kuchyně vtrhly dvě hromady navršených svršků, pod kterými tušil své děti.

Já byla plvní!“ hlásila sebevědomě dívenka, ale chlapec ji nesouhlasně odstrčil.

Ne, já byl plvní!“

Nene, já!“

Já!“

Dlouhých několik vteřin se rozhodl velké chodící kupy oblečení ignorovat a klidně dopil svou ranní dávku kofeinu. Hrnek nechal odlevitovat do dřezu a s povzdechem se obrátil na malá vřeštidla.

První není nikdo, protože vypadáte jak skřítci z akce SPOŽÚS,“ řekl zvýšeným hlasem, aby tak sourozence překřičel.

Oba se jako na povel přestali hádat, protože je zaujalo nové slovo.

Co je to špožůš?“ zeptal se zvědavě Mathyas a popotáhl si svetr, který mu plandal po zemi (Severus vzhledem k velikosti tohoto úboru usoudil, že bude jeho vlastní a dvojčata mu zase krámovala v ložnici) a pod nímž vykukovaly až neuvěřitelně dlouhé nohavice punčocháčů.

Na to se zeptejte Hermiony, až tu bude,“ přehrál takticky odpovědnost na svou nepřítomnou studentku a vyzval děti: „A teď zpátky nahoru, jste jako strašidla,“ zhodnotil jejich outfity a pomalu se vydal za nimi, neschopen pochopit, jak se mohla Sophie navléct do Mathyasových džínsů a ještě ke všemu obráceně a raději ignoroval fakt, že Mathyas měl na dlouhém svetru navlečený pastelově zelený nátělník sestry.

Když o celých pětačtyřicet minut později scházeli dolů do jídelny, byla dvojčata konečně oblečená správně a Severus si už poněkolikáté stihl vynadat za ten geniální nápad, který ráno dostal. Rozhodně ho v nejbližší době nemínil znovu praktikovat, protože by z vysvětlování, že kalhotky nepatří na punčocháče, ale pod ně, a že tílko se neobléká na svetr, ale pod něj, nejspíš brzy zešedivěl. Ale pravé a nefalšované oddychnutí si dovolil až ve chvíli, kdy dvojčatům odpadávaly drobky z croissantů všude, jen ne na talíř a hrnky s kakaem tvořily na stole pravidelné kruhy. Ranní etapu měl pomalu za sebou a bylo potřeba zvažovat, čím ratolesti zabavit po zbytek dne.

Za okny panoval nefalšovaný londýnský listopad, ale ranní mlha se pomalu zvedala a za mraky se začínalo objevovat slunce. Usoudil, že dnešní sobotní den by nebylo na škodu strávit venku, zvlášť pokud počasí vydrží. Dvojčata už nějakou dobu škemrala o zoologickou zahradu, ale jemu se pomalu přejídalo vídat povalující se zvířata v klecích každý druhý týden, takže se rozhodl, že děti vezme na dopolední projížďku trajektem ke Greenwitch a po obědě se je pokusí utahat v Hyde Parku a Kensingtonských zahradách.

Jeho plán byl dokonalý, až na jeden zcela malý a nepodstatný detail...

*****

Díky Bohu, že jste tady,“ přivítal Hermionu poměrně neobvykle, když jí krátce po půl deváté večerní otevíral dveře.

Mladou ženu nejprve zarazilo nebývalé oslovení a vzápětí na to jí zacukaly koutky, když se na svého konzultanta podívala pořádně. Severus měl na sobě obligátní černé kalhoty a bílou košili s vyhrnutými rukávy, ale fakt, že oba kusy oblečení měl promáčené durch, dával tušit, že se v nedávné minulosti střetl s vodou, lépe řečeno s velkým množstvím vody.

Jste v pořádku?“ zeptala se jen se špatně zadržovaným smíchem a zavřela za sebou dveře, zatímco Severus mířil zpátky do patra.

Opět jsem podcenil své dva andílky,“ odvětil ironicky. „Strávil jsem s nimi celý den venku, abych je dostal znavené a utahané brzo do postele. Nejen, že se mi to nepodařilo, ale mám pocit, že mají elánu stále víc; zařídili záhadné zmizení mé hůlky a navíc mě při pokusu o jejich osprchování stáhli do vany,“ vysvětlil své mokré šaty. „Jsem zralý tak maximálně na postel,“ připustil ještě a pak se zarazil, protože si uvědomil, proč se vlastně tak radoval z Hermionina příchodu.

Hermiono, byla byste tak laskavá a-“

Nemusel dopovědět, Hermiona sama iniciativně vytáhla hůlku a jedním švihnutím přivolala tu jeho a druhým vysušila oblečení.

Díky,“ kývl hlavou. „Uložím dvojčata a hned se vám budu věnovat.“

Nemám jít domů, abyste si mohl odpočinout? Nebo nepotřebuje s něčím pomoct?“ zeptala se zkoumavě, protože na muži bylo vidět, že toho má za celý den plné zuby.

Kdybyste udělala kafe, byl bych vám vděčný,“ broukl přes rameno a zmizel na schodech.

O půl hodiny později se tiše objevil v kuchyni, kde Hermiona usrkávala čaj a procházela si své poznámky.

Půjdeme do obývacího pokoje,“ oznámil jí stručně a vzal si uvařenou kávu. „Myslel jsem, že bych vás nechal znovu připravit Zmenšovací dryák, ale necháme to na jindy. Dostal jsem dnes od známého sovu se zadáním písemných prací z minulých let, takže bych navrhoval projít si tématické okruhy, uděláte si poznámky, vyzkoušíte si jeden test nanečisto a tím bychom to mohli dnes uzavřít. Jak to vidíte vy?“ zajímal se o její názor roztržitě, protože mezitím vybaloval z velké obálky testové úlohy.

Fajn,“ řekla prostě a uvelebila se na sedačce s deskami v ruce.

Fajn to ale zdaleka nebylo. Ať už byl Severus unavený jakkoliv, nedal to na sobě znát a zavaloval ji informacemi jako kdykoliv jindy. Chvílemi seděl vedle ní, aby jí dával rady ohledně vyplňování testu, pak zase přecházel po pokoji, když jí diktoval důležité poučky a definice. Jakmile konečně prošli sedm testů z osmi, které se mu podařilo získat, ručičky hodin na krbové římse ukazovaly pár minut po půl jedenácté. Hermiona už padala únavou, ale rozhodně nemínila fňukat, a tak jen s lehkým povzdechem přijala osmou vzorovou písemku.

Máte na to čtyřicet minut,“ oznámil jí suše a posadil se do křesla před krb, aby ji nerozptyloval. Teprve v tuhle chvíli, kdy pohodlně seděl na oblíbeném místě, na něj dopadla únava z hektického dne a teplo sálající z krbu v kombinaci s jemným zvukem, který vydávala propiska slečny Grangerové klouzající po papíře, ho něžně kolébaly a on chtě nechtě přivřel unavené oči. Jen na chvilku se schovat za clonu černých řas a klidně vydechnout...

Dopsala ještě před stanoveným limitem a kriticky se podívala na svou práci. Nebyla spokojená. Jednu odpověď neměla vůbec a se dvěma si nebyla tak docela jistá. Tušila, že ji Severus sjede jako malou holku, ale byla si jistá, že o tom, jak odebrat krev z lesní panny, aniž by si toho ono stvoření všimlo, nikdy neslyšela. Se skousnutým rtem zamumlala: „Mám to hotové.“

Odezvou byl jen hluboký mužský výdech. Se zkoumavým výrazem se tiše zvedla z pohovky, a když došla k jeho křeslu, překvapeně zjistila, že spí. Nohu měl přehozenou přes nohu, ruce s propletenými prsty v klíně a hlavu mírně zakloněnou dozadu, jak se opíral o vysokou opěrku. Oči měl zavřené, pravidelně oddychoval a na tváři se mu usadil klidný a odevzdaný výraz. Bylo zvláštní ho vidět v této situaci. Znala profesora Snapea – nepřístupného, neústupného a mrzutého muže, bylo jí umožněno poznat i Snapea jako otce – přísného, ale laskavého a milujícího své děti. Teď tu před ní ovšem seděl Severus – muž bez známek bolesti a starostí ve tváři, muž s nepatrným něžným úsměvem na zvlněných rtech. Bylo to pro ni jako setkání s neznámem.

Náhle nad svými úvahami zavrtěla hlavou. Nebyla tu od toho, aby tohoto složitého muže analyzovala, ale proto, aby se od něj učila. Příliš nadšená ze skutečnosti, že ho bude muset nejspíš probudit, nebyla, ale přišlo jí nefér, aby ho tu nechala spát v křesle. Byla si jistá, že by jí za to ráno po probuzení nepoděkoval a jeho krční páteř už vůbec ne.

Severusi?“ zkusila nejprve tiché oslovení, i když tomu naděje příliš nedávala. Oprávněně. Muž jen zhluboka vydechl a stočil hlavu na stranu.

Severusi, neměl byste spát v křesle,“ řekla o něco hlasitěji, ale odezva byla opět nulová.

Připravena čelit jeho rozespalé rozmrzelosti se nad něj naklonila.

Severusi,“ oslovila ho ještě jednou a levou rukou jemně zatřásla jeho paží.

Podvědomě vyhledal její dlaň svou, stiskl ji a naléhavě si ji přitáhl k horkým rtům. Hermiona konsternovaně sledovala jeho počínání, neschopna ho zarazit.

Anno,“ splynulo z jeho rtů do ticha.

Jméno neznámé ženy vyřčené s neskonalou něhou a láskou z jeho úst vyvolalo u Hermiony zvláštní pocit a dokonale ji probralo z letargie. Prudce se vymanila z jeho sevření, ten rychlý pohyb Severuse vytrhl ze snění a on se nechápavě rozhlédl kolem.

Už opět ve střehu a plně soustředěn vrhl na mladou ženu s odvrácenou tváří letmý pohled a uvědomil si, co se stalo. Pochopil. Vstal a stanul za jejími zády, malou chvilku otálel přemýšleje, zda by konejšivý dotek na jejím rameni nebyl příliš intimní, ale nakonec se ho zdržel.

Anna byla-“ pokusil se objasnit své studentce situaci, protože nabyl dojmu, že je to tak správné, ale předběhla ho.

-vaše žena,“ dokončila za něj.

Mlčky sledoval, jak se k němu pomalu otáčí čelem. Když se střetli pohledem, kývl a tiše dodal: „Omlouvám se.“

Není za co.“

Už je dost pozdě, Hermiono,“ zkonstatoval, čímž nenásilně odvedl hovor na bezpečnější půdu. „Ten test vám opravím zítra během dopoledne. Přijdete?“ zajímal se.

Zamrkala a potřásla hlavou, aby zahnala vlezlé myšlenky. Jestlipak se dožije toho, aby její jméno také někdo vyslovoval s takovou něhou jako Snape jméno své ženy? „Asi ne, projdu si zbylé materiály, co od vás mám a zajedu za rodiči. Uvidíme se v pondělí,“ shrnula své plány a rozešla se ke dveřím.

Severus jí galantně pomohl do kabátu, podal jí kabelku a několik dlouhých vteřin se zvláštním výrazem ve tváři sledoval v kuželu světla vycházejícího z domu její vzdalující se postavu.

23.03.2012 19:57:11
wixie

Veškerá práva vyhrazena J. K. Rowling
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one