Stránky věnované páru Hermione Granger/Severus Snape

16. Pátek (část první)

Tak když je to pondělí, tak jsem, stejně jako některé z vás, toho názoru, že bychom si mohly udělat pátek :-)
Krásný týden bez komplikací vám přeje
wixie

Probudil ho nepříjemný bodavý tlak do zadní části těla. A záda to nebyla. Malinko se zavrtěl a pomalu otevřel oči.

Při pohledu na klidně oddychující Hermionu, která ležela v jeho náruči s hlavou na jeho prsou, se musel nenuceně usmát a uznat, že právě proběhnuvší noc byla opravdu vášnivá.

Nikdy by ho totiž nenapadlo, že Grangerová není šachový barbar, ale jemu rovnocenný soupeř. Došlo mu to v okamžiku, kdy mu po necelých dvou hodinách s ledovým klidem oznámila šach mat. Nevěřícně hleděl na šachovnici, ale žádnou záchrannou akci už nevymyslel.

Nad jejími vítěznými úsměvy rozmrzele ohrnul ret a vyzval ji k odvetě. Při další hře už byl mnohem obezřetnější. Několikrát se začali dohadovat, o jaký druh hry se právě jedná, kdy byl jimi použitý tah poprvé zaznamenán v historických šachových materiálech a kdo je jeho autorem. Jestli si to pamatoval dobře, nakonec druhý zápas nedohráli. Nějak se jim podařilo usnout a očividně se ani nenamáhali s úklidem hrací plochy. Jinak by teď na svém pozadí necítil, podle jeho skromného odhadu, korunu jednoho z králů.

Za žádnou cenu nechtěl Hermionu probudit, už proto, že mu její blízkost byla vskutku příjemná, ale nějak musel dostat tu zpropadenou figurku zpod svého těla. Zvedl levou ruku, která byla doteď umístěná na její paži, jak si ji ve spánku tiskl k sobě, a začal hledat zmiňovanou figurku.

Hermioně nevěnoval přílišnou pozornost, proto si všiml až příliš pozdě, že ani ona už nespí. Napovědělo mu to mírné zavrtění na jeho hrudi.

Dobré ráno,“ protáhla ospale.

Dobré by bylo, kdyby...sakra,“ zaklel, když mu figurka opět unikla o několik centimetrů, „kdybych se neprobudil s,“ vítězoslavně pozvedl úlovek do svého zorného pole, „černou dámou pod zadkem.“

Hermiona se jeho vyjádření zachichotala, ale zároveň se ten zvuk pokusila utlumit v košili. Až příliš pozdě si uvědomila, že to je košile jejího bývalého profesora.

Severuse ty vibrace pocházející z jejích úst rozechvívaly a neubránil se mírnému úsměvu. Musel uznat, že po velmi dlouhé době je tohle ráno, na které si nemůže stěžovat. A co na tom záleželo, že mu ta krásná žena v jeho náručí nepatří. Teď tu byla a on neměl rozhodně v plánu ji vyhánět.

Po chvilce váhání na její smích zareagoval.

Ale dostatečně to kompenzuje fakt, že na té přední části mé osoby se nalézá jiná dáma,“ zabrblal polohlasně.

Hermioně okamžitě znachověly tváře.

Promiňte,“ pípla a okamžitě se začala zvedat.

Nechte toho, Grangerová,“ zarazil ji a znovu ji objal, aby navrátil zpátky ztracenou blízkost.

V ten okamžik Hermiona bolestně sykla. Severus se okamžitě zamračil, protože si nebyl vědom toho, že by jí nějak ublížil, ale naštěstí ho nenechala příliš dlouho tápat. Rukou sjela pod sebe a vylovila odtamtud černého krále.

Očividně jste nebyl jediný, koho v noci atakovaly šachové figurky,“ usmála se a znovu si lehla tak, jako před tím.

Rozum jí dával jasně najevo, že by měla raději vstát a rozhodně se tolik netulit k muži, který je jejím zákazníkem a bývalým profesorem v jednom. Muž, který jí nepatří. Jenže to bylo tak příjemné, že na tom nechtěla nic měnit. Alespoň chvíli.

Klidně si položila hlavu na jeho rameno a ruku s figurkou umístila na jeho břicho vedle té, co vylovil zpod svého těla on. Jeho klidný dech je v pravidelném rytmu obě nadzvedával a následně nechával znovu klesat.

Děkuji,“ hlesla najednou do ticha.

Nemyslím si, že-“

Nemohl byste prostě jednou nemyslet vůbec?“ osočila se na něj, ale zradil ji nepatrný záchvěv smíchu v jejím hlase.

Jsou chvíle, kdy mi to moc nemyslí, myslím, že jste včera ráno byla jedné takové svědkem,“ ušklíbl se.

Hermiona se při té vzpomínce musela začít smát.

Ale zvládl jste to dobře,“ připustila, když se trochu utišila.

Myslíte?“ překulil se na bok, aby na ni lépe viděl. Jenže v ten okamžik se ocitl nebezpečně blízko jejímu obličeji.

Myslím, že ten, kdo tu pořád myslí, jste vy,“ utrousila bezděčně, ale její oči se bránily střetu s těma jeho. Mužské rty byly momentálně mnohem přitažlivější na pohled, ale zároveň se jich po včerejší události trochu obávala.

Severuse už nebavilo čekat a navíc její pohled... Vyložil si ho po svém a začal se k ní přibližovat.

Ne!“ vyhrkla Hermiona těsně před tím, než se jejich rty mohly setkat. Zároveň s tím sebou trhla dozadu a ačkoliv ji Severus částečně objímal, ani to nestačilo zabránit jejímu pádu z pohovku na zem. Naopak. Jeho ruka obtočená kolem jejího pasu způsobila i jeho skulení se na koberec.

Omluvám se,“ začal se Severus okamžitě s těmito slovy hrabat na nohy.

Ne, je to moje chyba,“ oponovala mu.

Neměl jsem... jasně jste dala najevo svůj názor. Já jsem ten, kdo by se měl omlouvat,“ nenechal si to vymluvit a podal jí ruku, aby mohla pohodlněji vstát.

Nechtěla s ním slovíčkařit. Dokonce mu ani nechtěla vysvětlovat, že neuhnula, protože by nechtěla, ale protože byl včerejšek až moc živý.

Půjdu se osprchovat,“ oznámila mu suše.

Hermiono,“ zastavila ji ruka na jejím předloktí, „měla byste si dnes vzít na sebe něco s dlouhým rukávem a límečkem. Podlitiny jsou stále ještě patrné,“ upozornil ji jemně.

Kývla na souhlas a vzdálila se. On ve volné chvíli posbíral a spočítal figurky, uložil je i s šachovnicí zpět do krabice a spolu s použitými šálky od kakaa ji položil na velký tác ve znamení, že už je nebudou potřebovat. Celou tu dobu si nadával do hlupáků, že zase podlehl jejímu kouzlu. Ano, uvědomoval si, že si ho ta mladá žena za těch pár dní omotala kolem prstu a co ho štvalo nejvíc, že jí zas a znovu podléhal. Opětovně se pálil, když stále dokola zažíval její odmítnutí.

A teď ji zase musel vyděsit. Jako by si dostatečně nevybavoval včerejší hrůzu v jejích očích, když z ní konečně dostal toho parchanta. Místo toho se ji pokusí políbit. Zatraceně, Snape, ty jsi ale idiot! Svalil se zpátky na pohovku a složil si hlavu do dlaní.

Dobré?“ ozvalo se nad ním za několik okamžiků

Trochu zmateně zvedl hlavu. Před ním stála Hermiona v černých kalhotách a bílém pleteném roláku. Vlasy měla rozpuštěné, aby tak ještě lépe skryla utržené šrámy, kdyby náhodou límec nezakryl vše. Ač oblečená tak jednoduše, byla nádherná. Celkový dojem kazil jen barevný stín pod jejím levým okem. Severus vstal.

Výborné, ale-“

Já vím. Už jsem se snažila překrýt to make-upem, ale nejde to úplně. Pořád to částečně prosvítá,“ povzdechla si.

Severus pomalu zvedl ruku a něžně jí přejel po tváři.  Zaznamenal, že mu vyšla nepatrně vstříc. Tolik toužil přivinout si ji blíž a uvěznit ve svém objetí, ale zakázal si to. Nechtěl dělat nic proti její vůli.

Dnes nemusíme nikam chodit. Jsou poslední přednášky, které se mě v podstatě netýkají. Jen večer bude na terase pod hvězdami přednáška o hvězdném postavení v závislosti s vařením lektvarů. To by mě zajímalo, ale nechci vás tu nechávat samotnou. Jedině snad... bude už tma, začíná to od desíti večer, nikdo by nic neviděl. Ale nutit vás nebudu. Jinak můžeme být celý den tady,“ pokrčil zdánlivě lhostejně rameny.

Hermioně neušlo, že i přes lhostejnost jeho pohybu, mu na tom očividně záleželo.

Nechci vám kazit program.“

Nekazíte.“ Zavrtěl odmítavě hlavou.

Nebudeme se dohadovat. Večer budu připravená, ale jinak se dnes ukazovat nebudu. Nebylo by dobré, aby někdo zaznamenal podlitiny na mé tváři.“

Máte pravdu, ale mám takový dojem, že tmavé brýle by leccos mohly vyřešit... Slíbil jsem vám Sacre Coeur, pokud se nepletu,“ naznačil jí možný program na dnešní den.

A to by vám nevadilo?“ užasla. „Nepostrádal by vás profesor Parker?“

Myslím, že nikoliv. Prostě se vypaříme a objevíme se až v deset pod hvězdami. Nikomu nebude divné, že si chtěl zamilovaný páreček,“ napodobil tónem přeslazené řeči Parkera, „udělat romantický zbytek posledního dne kongresu ve dvou.“

Hermiona se zasmála.

Ano, máte pravdu. Ale nebude to divné jen lidem, kteří vás neznají, protože do vás nikdo, kdo vás byť jen trochu zná, nemůže říct, že jste typ na romantické procházky Paříží.“

Severus se zamračil a možná trochu příkřeji, než původně zamýšlel, jí odvětil: „Slečno Grangerová, obávám se, že neexistuje nikdo, kdo by mě znal tak důkladně, aby mě mohl soudit, či snad předpovídat moje chování.“

Nechtěla jsem se vás dotknout,“ udělala na něj psí oči.

Nechte to být. Půjdu se osprchovat a převléci. Ať jste připravená, až se vrátím,“ broukl ještě a zmizel v koupelně.

S nečitelným výrazem ve tváři hleděla na zavřené dveře koupelny. Přemýšlela, jestli ho moc nenaštvala. Možná to trochu přehnala. Měl pravdu, nebyl nikdo, kdo by nahlédl pod jeho masku. A i když by si naivně mohla myslet, že se jí během těch několika společně strávených dnů otevřel, byl by to nesmysl. Jediné, co o něm mohla bez jakýchkoliv pochyb říct, bylo to, že skvěle líbal. Což byl docela zásadní problém. Nechtěla si to připustit, ale prostě se jí to líbilo. Byla ráda v jeho společnosti, ve středu jeho zájmu. Ale nemohla to nechat zajít dál, prostě nemohla. Něco jí ale říkalo, že kdyby se ve středu večer vykašlala na všechny hloupé předsudky, nemuselo se včera stát to, co se stalo.

Ale i přes to všechno tu byl on. Zachránil ji, ošetřoval a pak i utěšoval. A to všechno svým typickým způsobem a bez nároku na jakékoliv odčinění. Když se dnes ráno probudila v jeho sevření, byla zmatená. Myslela si, že cit, který najednou zaplavil její mysl, byl jen pouhý vděk za všechno, co pro ni včera udělal, ale pak si pod proudem teplé vody dopadající na její nahá ramena musela uvědomit, že tohle nebyla záležitost několika posledních hodin. Došlo jí, že se to celé začalo odvíjet ve chvíli, kdy se ji pokusil svést na tom balkoně. Už tehdy mu chtěla padnout do náruče ale... nešlo to. Byl posilněný alkoholem, nevěděl, co dělá. Není to muž, který stojí o žabce jako je ona. Možná si chtěl užít potěšení v její společnosti, ale ona nechtěla být záležitostí jen na jednu noc.

Z myšlenek ji vytrhl jeho sametový hlas.

To mi mohlo být jasné. Já vám řeknu, ať jste připravená a vy tu sedíte jak hromádka neštěstí.“

Ale já jsem připravená,“ vyhrkla a hnala se oblékajíc kabát ke dveřím, aby se rychle obula. Téměř se u toho přerazila, protože zakopla o malou taburetku uprostřed obývacího pokoje.

Hotovo,“ ujistila ho o několik vteřin později.

Severus tázavě nadzvedl obočí. Je něco špatně, blesklo jí hlavou. Plácla se do čela a rozeběhla se zpátky do místnosti, aby našla něco, co by na ulici mohla přeměnit na tmavé brýle. Severus jen nevěřícně protočil oči.

Ta holka byla chvílemi vážně poděs.

14.06.2010 21:13:29
wixie

Veškerá práva vyhrazena J. K. Rowling
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one