Stránky věnované páru Hermione Granger/Severus Snape

Svátek Svatého Valentýna se kvapem blížil a Sarah se snažila vymyslet čím dál více výmluv, proč nemůže zpívat. Dokonce se pokoušela přemluvit jiné dívky z koleje, jenže ty ze strachu z profesora a údajné trémy odmítaly a to i v případě, že Sarah nabízela vypracovávání úkolů ze všech předmětů do konce roku.

Severus byl neoblomný. Použila už všechny ženské zbraně a stejně to byl on, kdo nakonec vyhrál.

Doufala, že chytne nějakou pořádnou chřipku, která ji připraví o hlas. A ačkoliv byly teploty venku stálé nízké, žádná nemoc se ani zdaleka nerýsovala.

Ale mělo to i své výhody.

Pro bradavické studenty byla soutěž příjemnou změnou, a tak se všichni kandidáti mohli těšit veliké přízni svých spolužáků.

Sarah si připadala jako celebrita, které znala z mudlovského světa.

Vzhledem k tomu, že všichni kandidáti byli vlastně kandidátky, každá musela odmítat několik nabídek k rande denně.

Na kluky z Bradavic šlo jaro a bylo to dost zřejmě vidět ve chvíli, kdy Sarah došly do pokoje nějaké luční kytky a ona hned věděla od koho jsou, aniž by musela číst přiložený dopis.

Už jednu takovou kytici od něj dostala.

Michael se nevzdával šance. Nejspíš vycítil, že se Sarah těšila přízni profesora lektvarů a on to mínil využít alespoň v době, kdy si bude opravovat své zkoušky.

Kdyby jen tušil, jaké přízni se Sarah skutečně těší, nikdy by nedělal to, co dělá.

Čistě z pudu sebezáchovy.

Emily se Serenou si svou kamarádku často dobíraly tím, že se smály kdykoliv přišel nový dopis s otřesnou kyticí.

Emily říkávala, že Michael se jistě zná s dvanácti měsíčky, neboť na nejbližších loukách nic podobně strašného nerostlo.

Čtrnáctého ráno se probudila do vcelku slunečného dne. Byla půlka února a venku se již sem tam ozval nějaký ten ptáček.

Sluníčko už vykukovalo zpod mraků častěji a déle než jindy a teploty se o nějaký ten stupeň vyšplhaly vzhůru. Vše se chystalo na nadcházející jaro, které vždycky dobíjelo pozitivní náladu.

Protáhla se a podívala se směrem ke dveřím, kde bylo vyskládáno několik růžových obálek a květin.

Znechuceně protočila oči a přikryla si hlavu peřinou.

„Tolik Valentýnek, snad jsou nějaké i pro nás,“ zasmála se nahlas Emily a začala rukou přehrabovat množství přáníček.

„A pro koho jsou ty růže? Nádherně voní.“

Sarah odkryla hlavu a podívala se na Serenu, která držela v ruce svazek temně rudých růží a hledala nějakou cedulku.

„Je tam napsáno, pro Sarah.“

„Ty nebudou od Michaela, ten by se nezapomněl pochlubit a pochválit v přiloženém dopise.“

Sarah zamyšleně přebrala kytici růží a přičichla si.

Tušila, ne, ona doufala, že ví,od koho jsou.

Zasněně vyhodila luční kvítky do koše a postavila si na noční stolek onu nádhernou kytici.

U snídaně stále myšlenkami mimo koukala někam do prostoru. Michael si marně myslel, že kouká na něj.

Nabírala si vločky s jogurtem a snažila se nemyslet na to, co ji čeká večer.

Učitelé na ten den udělili kandidátům volno z vyučování, což se Sarah hodilo, protože Severus ten den učil jen dvě ranní hodiny.

Neměla ani vybranou písničku.

Vločka jí uvízla v krku a ona se rozkašlala.

„Nemám písničku,“ zašeptala až se k ní musela Serena naklonit, aby slyšela, co říká.

„Já, Sereno, já nemám vybranou písničku.“

„A proč nemáš vybranou žádnou písničku?“

Jenže vybraná soutěžící za Zmijozel jen naprázdno zaklapala pusou a s hrůzou vepsanou v očích se zvedla a zcela konsternovaně odešla někam pryč.

Předpokládala, že všichni až na Havraspár budou zpívat nějakou mudlovskou písničku, nejspíše aktuální hit. Nebylo tak dlouho po prázdninách a všichni měli ještě v živé paměti svět, ve kterém vyrůstali a trávili prázdniny či volné chvilky.

Havraspárská kandidátka bude nejspíše svým ředitelem přinucena k zazpívání nějakého songu z kouzelnického světa a ty z poslední doby nebyly nic moc.

Hlavou jí projely hned tři možnosti. Jestli se do večera nerozhodne, tak si hodí minci.. a nebo provaz.

Přemýšlel, kde asi je, když za ním nepřišla. Doufal, že udělal dobře, když jí i přes stres v jakém nepochybně posledních několik měsíců byla, natlačil ještě do další starosti a to zcela bezvýznamné.

Nemohl říci, že by nechtěl vyhrát.

Chtěl.

Zmijozel se v poslední době moc poháry nepyšnil a jeho to štvalo.

Konečně by to mohl natřít Nebelvíru a několik dalších měsíců si je kvůli tomu dobírat.

Navíc měl plán a důvod, proč chce, aby zcela nenápadného důvodu stála přede všemi na jevišti.

Usmál se nad svou myšlenkou, protože mu došlo, že víc sentimentální už snad ani být nemůže.

Jen doufal, že v případě, že se zcela znemožní tím, co se chystá udělat, si najde místo v mudlovském světě alespoň jako knihovník.

Tři písničky, z nich každá představovala nějakou důležitou životní etapu.

Bude-li skutečně zpívat, bude zpívat pro něj.

Rozhodla se.

Over the rainbow.

Teď už si jen rychle připomenout text a naučit noty, aby byla schopna se sama doprovodit na kytaru.

Podařilo se jí najít tiché místo v nejvyšším patře, kde byla řada chodeb a mnoho z nich na konci zdobilo starodávné okno.

Posadila se do jednoho z nich a podle not hrála jednotlivé akordy.

Slunce zapadalo.

Pohled upírala na mizející světlo a s povzdechem se zvedla, aby se převlékla do šatů, které si mohla vybrat ku příležitosti soutěže zcela zdarma. Tentokrát zvolila bílou nevinnou barvu splývavých šatů, které v pase zdobil stříbrný pás z kamínků a ty se pak jako by rozkutálely i po zbytku sukně.

Když ji v nich viděla Serena při zkoušení, řekla jí, že vypadá jak antická bohyně.

„Jdeme na to,“ pronesla do prázdné chodby a pomalu sešla schody do patra, kde byl umístěn obraz do jejich koleje.

Nervozita před sálem všech čtyř soutěžících by se dala krájet tupým nožem. Po pár minutách konečně dorazil Brumbál ve svém plesovém hábitu.

Velké ohlasy studentů nakonec způsobily, že Brumbál povolil po soutěži ples.

Krásné šaty a slavnostní účesy tedy zdobily každého, kdo ten večer v Bradacích byl.

Sarah si nechala pro tentokrát udělat zdobný cop, ale pár neposedných točitých pramínků jí lemovalo obličej. Stříbrná čelenka ještě podtrhovala zář šatů.

Klepaly se jí ruce, měla pocit, že bude zase zvracet.

Soutěžící měli odvést jejich ředitelé na podium, kde se bylo zapotřebí ještě jednou představit a oznámit porotě, která se skládala z Brumbála, ministra, všech ředitelů a Lupina, písničku, jakou budou zpívat.

Koukala na dveře a snažila se dýchat, když vedle sebe ucítila někoho stát.

Mírný vítr roztančil několik pramínků dlouhých vlasů.

Chytl ji za ruku a ona se na něj s výrazem, který prosil o záchranu podívala.

Koutky se zachvěly a myšlenka s věnovanou důvěrou ji na pár minut udržela při vědomí.

Začala hrát hudba a Brumbál otevřel dveře.

Kráčel před nimi a hned za ním šla Minerva s Kathy, dále Havraspár jehož představitelka se jmenovala Jasmíne, a pak šla Sarah se Severusem po boku. Mrzimorská Beatha šla poslední.

Sarah někde z dálky zaslechla, že budou zpívat v pořadí v jakém přišli na podium.

Bude mít tedy šťastné číslo tři.

Postupně představovali své vybrané soutěžní písničky.

Nebelvír si vybral klasiku v podobě My heart will go on.

Havraspár si dle předpokladů vybral písničku z kouzelnického světa a to Zářivé kotlíky.

Zmijozel povzbudil svou soutěžící potleskem, a tak i ona představila svou skladbu.

Mrzimor vybral hit dob minulých - Born To Make You Happy.

Všichni napnutě poslouchali výkon Nebelvíru, který proběhl až na pár falešných tónů dobře. Sarah měla pocit, že na podium ani nevyleze, jak se bála a jak jí připadalo, že Kathy zazpívala skvěle.

Zářivé kotlíky měly největší úspěch u Kratiknota. Nešlo si nevšimnout zadržovaného smíchu ze strany profesora Snapea.

Chtěla utéct.

„Nepůjdu tam, nemůžu, nechci.“ Zazmatkovala Sarah a chtěla se dát na útěk.

Zadržela ji jeho myšlenka.

Udělej to pro mě.

Ty šaty jsou skvostné.

Zastavila se na místě a pomalu se otočila.

Teď nebo nikdy.

Vyšla na podium, vzala si od skřítka svou kytaru a všem sdělila, že písničku věnuje muži, který jí ráno zaslal růže.

Michael se v rohu chystal pýřit, ale po slovu růže zalezl zase zpět mezi své kamarády.

Měla problém začít zpívat, chvilku bylo v síni absolutní ticho.

Pak zazpívala.

Bouřlivý potlesk a neskutečný pocit úlevy.

Sešla dolů mezi své spolužačky, které jí hromadně gratulovaly.

Mezitím zazpíval Mrzimor.

Porotci se mezi sebou ohnivě dohadovali. Nejvíce se snažila prosadit Minerva a Kratiknot.

Severus hned na začátku pronesl, že on dá hlas pouze vlastní koleji. Vysvětlení po něm výjimečně nikdo nechtěl.

Nastal čas vyhlašování.

Brumbál předstoupil s pergamenem před všechny nastoupené dívky a otočil se směrem do síně k ostatním studentům.

„Bylo to těžké rozhodování. Nebudu ovšem ani dívky, ani Vás dlouho napínat. Pouze bych rád všem soutěžícím poblahopřál k jejich nádherným výkonům.“

Nebelvírka vedle ní se usmívala, jako by už měla jasné vítězství.

Výdech, nádech.

„Čtvrté místo získává Mrzimor.“

Sálem zazněl potlesk a pískání.

„Třetí místo získal velmi těsně Nebelvír.“

Sálem to překvapeně zašumělo. Kathy se rozbrečela.

„Na druhém místě,“ Brumbál se usmíval jak měsíček na hnoji a pohlédl na obě dvě dívky,  „na druhém místě se umístil Havraspár a první místo získává Zmijozel, moc gratuluji Sarah Wellerové, její výkon získal nejvíce hlasů!“

Sarah začala slzet. Všichni se k ní hrnuli a hromadně gratulovali. Když od ní odstoupil Brumbál, zahlédla v koutku oka černý plášť.

Šel k ní rázným krokem s výrazem, který ji nepatrně vyděsil.

Vypadal, jak když chce udělat něco neplánovaného, nečekaného.

Přišel až k ní.

Podávala mu ruku, protože myslela, že jí pogratuluje.

Jenže on jí místo toho chytil rukama za záda, lehce, ale rázně zaklonil a přitiskl své rty na její.

15.07.2010 16:00:27
wixie

Veškerá práva vyhrazena J. K. Rowling
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one