Stránky věnované páru Hermione Granger/Severus Snape

Rozhodla se využít nabídky Severuse, vrátit se zpět do Bradavic o dva dny dříve. V pátek večer tedy zabalila drobnosti a rozloučila se s rodiči. Slíbila, že bude častěji psát a přiveze co nejdříve ukázat svého nápadníka. Kdyby tušili, že nápadník je téměř denně v pokoji jejich dcery, asi by jim to přidělalo nemálo vrásek.

O blížícím se procesu se školníkem Filchem a celé aféře s Bellatrix se moc nezmiňovala. Rodiče seznámila pouze s mlhavými fakty o tom, že ve škole byla Bellatrix, která uprchla z Azkabanu a ohrožovala nějaké studenty. Opravdu jen velmi mlhavá fakta.

Přemýšlela o tom často. Nebylo těžké před ostatními hrát divadlo, ale sama před sebou se schovávat nedovedla.

Bude muset navštívit své staré přátele v lese a popřemýšlet.

S touto myšlenkou se přemístila.

Vybalila si věci, osprchovala se a v civilu se rozběhla setmělou bradavickou chodbou.

Těšila se na ty dva krásné dny. Většina studentů se vracela až v neděli během večera. Vlastně letos přijela po prázdninách první a doufala, že to nebude nikomu vadit. Hodně profesorů bylo mimo hrad. Věděla pouze o Brumbálovi, zahlédla McGonagallovou a profesora Hagrida.

Chtěla zůstat co nejdéle inkognito.

Severus zrovna procházel chodbou, která vedla do jeho kabinetu.

Všiml si jí a zastavil se.

Potichu k němu doběhla a políbila ho. S výdechem položil ruce na její záda a sjel s nimi až na zadeček.

Brzy oba přestali kontrolovat své okolí.

První se probral Severus a vyděšeně od Sarah odstoupil.

Ta se na něj tázavě podívala, a pak otočila hlavu směrem k místu, kam tak zaujatě zíral.

„Sakra,“ uteklo jí slovo přesně vystihující celou situaci.

Minerva stála jako opařená již nějakou chvíli pozorujíc svého kolegu, jak vášnivě objímá svou studentku a ta nijak neodporuje, naopak mu vcelku slušně něžnosti oplácí.

„Můžete mi Vy dva okamžitě vysvětlit, co to mělo znamenat?“ Profesorka přeměňování se nijak nebránila naštvanému tónu ve své otázce.

Jenže ani jeden z nich nedokázal momentálně vydat hlásku. Oba se snažili rychle vymyslet nějakou historku.

„Minervo, nějaký problém?“ ozval se za zády všech zúčastněných známý hlas bradavického ředitele.

„Albusi, právě jsem přistihla Severuse s jeho studentkou, jak se… je to zcela nevhodné, kdyby je viděl nějaký další student…“

„To je v pořádku, kolegyně, vím o tom. Prosím Vás, abyste si to, co jste viděla, nechala pro sebe.“

Minerva jen zalapala po dechu a zagestikulovala rukama.

„Proto ta opatření u zkoušek že?“ zeptala se, i když znala odpověď.

Severus souhlasně zakýval. Sarah se opřela o zeď, protože měla pocit, že tohle bude mít ještě dohru.

Brumbál navrhl Minervě čaj a stručné seznámení s jejich příběhem. Naštěstí nevypadal, že by se zlobil. Jen krátce oznámil oběma milencům skutečnost, že by se měli mít více na pozoru a že proces s panem Filchem se bude konat již v úterý.

Nervózně přešlapovala před velkými černými dveřmi a snažila se nepropadat panice.

Prohlídla si celou místnost, v které již několik desítek minut postávala.

Přišla společně s Brumbálem, který ji zde zanechal a odešel oznámit porotě, že je zde.

Obrazy visící na stěnách bude mít v paměti nadosmrti.

Byly celkem čtyři. Dva na obou bočních stěnách kolmých na ty osudné dveře.

Na každém byl jakýsi most přes malý potůček, ovšem pokaždé namalovaný v jiném ročním období. V rohu místnosti se krčil malý na černo nalakovaný stolek, který musel pamatovat tisíce procesů.

Menší dveře na druhé straně se otevřely a do nich rázně vstoupil profesor Snape, za kterým vlál jeho plášť a hned za ním se objevila i profesorka McGonagallová.

Ta se snažila dělat, že ji zaujaly první dva obrazy a dopřávala tak nenápadně Sarah možnost si se Severusem promluvit.

„Já se bojím, přece ho nepošlu na smrt,“ vychrlila ze sebe a složila si ruce na prsa.

„Nic jiného si ten zmetek nezaslouží. Pošlu ho tam sám,“ odpověděl roztřesené dívce a rozhodil plášť tak, aby nikdo nemohl vidět, že Sarah pohladil po ruce.

Podívala se mu do očí a neuhnula pohledem, dokud z velkých dveří nevyšla jakási slečna, která je všechny vyzvala, aby šli dál.

„Já nesouhlasím s tím, aby v procesu brala porota ohled na výpověď bývalého Smrtijeda!“ ohradila se drobná brýlatá žena mezi porotci.

„Profesor Severus Snape opravdu býval Smrtijedem, ale jeho úmysly byly čisté a ve válce se  pak výrazně přičinil o vítězství naší strany. Již několikrát jsem zde vypovídal o jeho skutečném poslání mezi Smrtijedy a že byl pod neporušitelným slibem, který před lety uzavřel se mnou kvůli ochraně Lily Potterové a její rodiny.“

Severus se mračil a propaloval porotce svým pohledem. Sarah si všimla, jak někteří ustrašeně sklopili oči. To dělalo jejímu profesorovi očividně radost.

„Ticho v soudní síni. Severus Snape bude svědčit,“ rozhodl se vstoupit do sporu ministr.

„V tom případě odmítám závěrečné hlasování. Jak můžeme vědět, že ten člověk, jehož levou paži ještě stále zdobí cejch smrti, s obviněným nespolupracoval?“

Sarah se chystala něco říct, ale zarazil ji Brumbál chycením její paže.

Severusův výraz značně potemněl. Nikoliv však zlobou. Byl to smutek. Sarah si několikrát všimla, jak se snaží i Znamení zla před ní krýt. Styděl se za to, kým byl. Několikrát mu dala najevo, že jí to nevadí. Že ho respektuje a miluje i s temnou připomínkou z dob Voldemortova života. Ale musela uznat, že něco takového člověka změní. Chtěně či nechtěně. Ona sama byla v zajetí Smrtijedky Bellatrix jen několik hodin a mělo to na její život zcela zásadním vliv.

Co všechno musel zkusit Severus ani nechtěla domýšlet.

Zamyslela se. Možná věděla jak…

„Slečno Wellerová, můžete předstoupit před tento soud a říci nám svou verzi příběhu?“

S leknutím se zvedla a posadila se na židli naproti ministrovi a porotě. Filch seděl sklíčený v rohu místnosti. Vypadal, že je smířen se svým osudem.

Nádech, výdech.

„Ten den jsem zaspala. A mé spolužačky si mě u stolu, který máme schovaný za skříní, nevšimly. Běžela jsem tedy chodbou vedoucí do křídla s učebnami a za rohem se téměř srazila s Bellatrix Lestrangeovou.“

„A pan Filch tam byl také?“ zeptal se ministr věcně.

„Ne. Toho jsem zahlédla až později, jak se baví s Bellatrix o tom, že odvede ředitele a profesora Snapea skrz začarovaný falešný obraz.“

„To je vše, co říkal?“

„Bohužel nevím, omdlela jsem.“

„Z jakého důvodu?“

Severus sebou znepokojeně cukl. Sarah mu věnovala dlouhý pohled.

„Bellatrix mě mučila kletbou Cruciatus.“

Porota se dala do vzrušeného hovoru mezi sebou. Umlčel je ministr rázným pohybem rukou.

„Můžete nám říci, kolikrát na Vás zakázanou kletbu použila a jak dlouho Vás věznila?“

„Nevím kolikrát to bylo. Měla jsem pocit, že ještě nepolevila bolest a křeč z předešlého útoku a už spouštěla nový.“

„Proč jste se nebránila? Mám tu napsáno, že ovládáte bezhůlkovou magii,“ ozvala se opět brýlatá žena.

„Protože mi Lestrangeová zlomila hned na začátku žebra a ruku. Byla jsem vyčerpaná a navíc i pod kletbou Imperius,“ odpověděla smutně Sarah a nervózně se podívala po řediteli.

„Ale pak jste se přeci ubránila. Jak to, že jste najednou měla sílu se i přes únavu zvednout a kletbě Imperius se vzepřít?“

Sarah se orosila. Co teď?

„Irelevantní, pane ministře, to nijak nesouvisí s procesem pana Arguse Filche.“ Brumbál se postavil na svém místě hledíc soustředěně na ministra.

„Připouští se. Slečno Wellerová, na to nemusíte odpovídat,“ uznal.

Její výpověď skončila asi dvacet minut na to.

„Profesore Snape, kdo zajišťoval ochranná kouzla kolem bradavických pozemků?“

„Pan ředitel,“ odpověděl rázně Severus a neodpustil si znechucený pohled směrem k bývalému školníkovi, který Brumbála doprovázel, mohl tedy Belle prozradit, jaká kouzla byla použita.

„Jak dlouho znáte obviněného a v jakém jste s ním vztahu?“ brýlatá žena nepřestávala útočit.

„Znám ho již od své školní docházky a v žádném vztahu s ním nejsem, odpusťte si tedy podobné poznámky!“ Snape začínal být podrážděný.

„Kdy jste byl naposledy v kontaktu s Bellatrix Lastrangeovou?“

„Před poslední bitvou na smrtijedském svolání. Pane Ministře, opět musím připomenout, že odmítám jakékoliv otázky na mou minulost. Obviněným je pan Filch.“

Jmenovaný opět kývl a něco si zapsal do papírů.

Sarah rozbolela hlava. Celé to trvalo nějak moc dlouho. Po dvou hodinách měla pocit, že až se zvedne, kolena ji dozajista neposlechnou.

„Vzhledem k důkazům a skutečnostem se tento tribunál usnesl takto.“

Ministr si přehodil papíry v ruce a nechal před sebe předvést viditelně ubitého školníka.

„Pane Argusi Mevriku Filchi, ve věci zrady a napomáhání nebezpečné vražedkyni při útěku a realizaci dalších vražd jste byl shledán vinným v plném rozsahu. Jste odsouzen k smrti v Azkabanu, kde Vám bude udělen Mozkomorův polibek. Uskuteční se tak hned zítra v jedenáct hodin dopoledne.“

Filch svěsil hlavu a odevzdaně se nechal odvést zadními dveřmi.

Sarah bylo zle. Druhý člověk, který umře její vinnou.

Všichni přítomní se začali spěšně zvedat a ona polekaně vyskočila na nohy.

Zatočila se jí hlava a před očima se objevila mlha.

Upadla na zem a ztratila vědomí.

15.07.2010 16:25:03
wixie

Veškerá práva vyhrazena J. K. Rowling
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one