Stránky věnované páru Hermione Granger/Severus Snape

Severus vztekle smetl komín knih ze stolu.

Naštvaně se podíval na místo, kam dopadly a s nebezpečným zavrčením se rozhodl najít zbytek whisky.

Nalil si skleničku a po tom, co se mu teplá tekutina rozlila v ústech, se zklidnil.

„Ženská...“

Procedil skrz zuby a zamračil se.

Znovu se mu vybavil její pohled, který u snídaně věnovala tomu Nebelvírskému frajírkovi.

Sklenička se mu z pevného sevření rozsypala v ruce, jako by byla z písku..



Po škole se začalo povídat, že Snape je nemocný, neboť je ještě bledší, jak obvykle.

Sarah ve skrytu duše doufala, že je to kvůli její malé hře.

Snažila se flirtování s Michaelem při společných jídlech rozvíjet, co nejvíc to šlo.

Emily se na ni občas povzbudivě zašklebila, což ale nemohlo žádným způsobem vyrovnat výraz Snapea, který čím dál tím méně přerušoval sledování její tváře.

Měla co dělat, aby se nezačala nahlas smát, když poslala drobnou vzdušnou pusu směrem k Nebelvíru a Snape varovně přivřel oči a sešpulil rty.

Někdy toto mimické divadlo doplnil i vzteklým zapíchnutím některého příboru do svého jídla nebo sevření pěstí na desce stolu.



„Nechtěla by jsi se jít dneska po vyučování projít, má princezničko?“

Michael Sarah zatarasil cestu těsně před tím, než odešla ze síně.

Neodpustila si rychlý pohled směrem k učitelskému stolu.

Mrazivý pohled kdesi uprostřed nešlo přehlednout.

Usmála se na Michaela.

Nebyl to její typ.

Byl to sukničkář, což bylo vlastně dobře.

Sarah si nemusela dělat starosti o jeho psychické zdraví, až se s ním rozejde.

„Ano, velice ráda.“

Dávala si dobrý pozor, aby vyslovovala zřetelně a dokonce i nepatrně natočila hlavu směrem ke stolu, kde sedělo pár učitelů.

Doufala, že kromě rozdávání nevraživých obličejů slibujících něco opravdu strašného, umí Severus i odezírat ze rtů.

Procházka byla strašná.

Měla pocit, že vedle Michaela by její intelektuální část brzy začala strádat nebo něco horšího.

Když už něco řekl, bylo to o něm a styl jakým mluvil, jasně naznačoval výši jeho IQ.

Vrátila se vyčerpaná, ale přeci jen s trochou štěstí v duši.

Potkali Severuse na západním křídle Hradu v okamžiku, kdy jí Michael předával jakousi polní kytku.

Rychle ho jednou rukou za květinu objala.

Vysloužila si za to 10 bodů dolů.

Důvod se očividně podrážděný Severus neobtěžoval vymýšlet a odplachtil pryč.

„Měla by jsi si na něj stěžovat. Si myslí, že je tu pánem, když se ho všichni bojí.“

Michael pronesl větu sledujíc mizícího profesora a pak se na Sarah doširoka usmál.



Profesor opět nešetřil silou, když za sebou zavíral dveře od svého kabinetu.

Studenti postávající opodál dokonce z ohlušující rány nadskočily.

„Co si sakra myslí, že dělá!“

Mistr byl vykolejen do takové míry, že ho to samotného šokovalo.

Začínal se do celé situace nebezpečně zamotávat a poprvé za x let se přestával ovládat.

Ještě několik minut klel a pak si svou zlobu jal vybít na písemkách k opravení.



Následující dny by se dusno v hodinách, které vedl profesor Snape, dalo krájet.

Obzvlášť ty, kde seděla Sarah a samozřejmě i Michael.

Některým studentům začalo být mírně podezřelé, že neoblíbený profesor začínal Michaelovi strhávat body i za kýchnutí, psaní tupějším brkem či dokonce za dráždivou barvu jeho koleje.

Sarah si zase začala užívat každou hodinu zkoušení z látky, kterou ještě ani neprobírali.

Po dvou hodinách, ale pochopila, o co Severusovi jde a tak se učila látku dopředu.

Když po třetím zkoušením dala profesorovi odpověď na všechny jeho otázky, strhl jí body za drzost.

„Řekněte mi stravovací návyky Kentaurů včetně toho, co jedí.“

Propaloval ji pohledem a ušklíbl se, když se zoufale nadechla.

Při jídle musí kentauři nejdříve naplnit svůj lidský žaludek normálními lidskými pokrmy a poté se napást trávy pro svůj koňský žaludek, profesore.“

Triumfálně se mu podívala do očí.

Překvapila ho.

Vráska na jeho čele se prohloubila.

„To ovšem nebylo na známky, můžete jít.“

Sarah si odhodila vlasy z dekoltu, který si opět nezapomněla maličko odhalit a beze slova odešla do své lavice.

Nezapomněla mu věnovat maličký úsměv.

„Cos mu provedla, že se chová, jak když jsi mu schovala klíče od skladu lektvarů?“

Serena sledovala muže za katedrou, ale slova patřila právě si sedající Sarah.

„Nic. Asi jsem se na něj někdy špatně podívala.“

To Sereně jako vysvětlení prozatím stačilo.

Přeci jen k naštvání Snapea nemusel být kolikrát ani důvod.

To všichni věděli.

Nyní bylo riskantní se i nahlas nadechnout.



Vše šlo ve stejném duchu celý další týden.

Naštvané pohledy profesora, flirtovací techniky s Michaelem a strhávání bodů.

Michael za celou dobu svého nevinného vztahu se Sarah přišel celkem o 90 bodů.

Jenže jednou Sarah její nápadník z Nebelvíru dohnal opět u dveří a po popřání dobré noci se k ní pomalu skláněl k polibku.

Periférním viděním zahlédla velice rychlé kroky Severuse směrem k nim.

Těsně před tím, než ji Michael skutečně políbil, ji rozzuřený Snape strhl prudce do strany.

Pár studentů sedící v jejich blízkosti se vzrušeně otočilo.

Michael jen naprázdno zalapal po dechu.

„Strhávám Nebelvíru 50 bodů za Vaše nevhodné chování, pane Mealsi! A Vy půjdete okamžitě se mnou! Uděluji Vám školní trest!“

Michael se pokusil protestovat, když mu jeho dívku táhl Snape za paži do svého kabinetu, ale ten se za ním ani nepodíval.

„Docela to bolí, pane profesore!“

Sarah začala pociťovat skoro až surový stisk.

Snape se na místě zastavil a sklonil hlavu k ní tak blízko, že si snad myslela, že ji chce také políbit.

„Pamatujete na ples, slečno? Dal jsem Vám tam jednu velice cennou radu! Nevyplatí se provokovat bývalého Smrtijeda!“

Opět se dal do pohybu a pevný stisk ještě přitvrdil.

Prudce otevřel dveře sklepního kabinetu a smýkl se Sarah dovnitř, až měla co dělat, aby neupadla.

„Budu tam mít modřinu.“

Pronesla Sarah vyčítavě zkoumajíc si paži, ale Severus její sdělení ignoroval.

Zabouchl dveře a téměř se rozeběhl k místu, kde váhavě stála.

Zacouvala a praštila se loktem do velké dřevěné almary, která stála u stěny.

Zatarasil ji rukou únikovou cestu, když se neohrabaně pokoušela uhnout doprava.

Nohou si ještě pojistil levou únikovou stranu.

Druhou rukou ji chytl pod krkem a s kamennou tváří pozoroval její reakci.

Pak konečně udělal to, na co bez ustání myslel v minulých dnech.

01.02.2010 17:53:07
wixie

Veškerá práva vyhrazena J. K. Rowling
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one