Stránky věnované páru Hermione Granger/Severus Snape

S úsměvem na rtech si přeměřila piknikový koš, který skrýval dobroty připravené skřítky a mimo to jednu její specialitku. Byla zvědavá, jak se na ni Severus bude tvářit.

Uběhlo už několik měsíců od jejich první procházky a ona stále nemohla uvěřit tomu, že se z toho stala pravidelná záležitost, která oběma zpestřovala týdenní učitelskou rutinu. Zároveň s tím se mezi mini začal budovat vřelejší přátelský vztah, ve kterém se, bohužel pro ni, nedostali dál než k oslovování jmény. Vyjma toho nešťastného večera před několika týdny, vzpomněla si na událost, která se nejspíš nikdy neměla stát. Ve svých myšlenkách se vrátila do onoho květnového dne a v nejmenším nemohla tušit, že o několik pater níže vzpomíná i jeden černovlasý kouzelník.

Tak jako pokaždé ji doprovodil ke dveřím jejích komnat a zatímco Hermiona otevírala dveře, sledoval její bezchybný profil tak důkladně, že se jí podařilo nachytat ho na švestkách, když se náhle otočila a střetla se s jeho zahloubaným pohledem. A právě jeho uvolněný obličej bez obvyklé kontroly veškerých emocí ji povzbudil ke zvídavé otázce.

Nezašel byste na skleničku, Severusi?“

Muž vytržený ze své obvykle sebekontroly na ni překvapeně pohlédl. Nebyl zase tak naivní, aby neznal alespoň základní taktiky svádění z dob svého studia a právě tato otázka v něm evokovala nabídku k sexu. A to neměl v žádném případě v plánu. Přesto ho upřímný pohled kolegyně přesvědčil o tom, že ani ona nemá v plánu nic podobného a tak jen tiše přikývl a vešel za ní do velmi příjemně zařízených komnat.

Nalila oběma sklenku skřítčího a kouzlem nechala rozhořet vyhaslý krb. Zprvu si povídali o neutrálních věcech, ale s klesající hladinou vína v láhvi se témata stávala osobnější a otevřenější. Bavili se o válce, o Severusově roli dvojitého agenta, o tom, jak probíhalo hledání viteálů a o dalších věcech, kterým se v běžném hovoru vyhýbali, protože byly až moc osobní a ve společnosti stále dosti kontroverzní.

Když se soumrak za oknem změnil v neproniknutelnou tmu, Severus usoudil, že je čas odejít a zvedl se k odchodu, podávaje Hermioně prázdnou sklenku.

Už půjdu,“ řekl a jeho slova zanikla v momentě, kdy se jeho prsty setkaly s jejími.

Všiml si, jak jí zajiskřilo v očích. Pokud nechtěl, aby došlo k něčemu, co by zničilo těžko vybudovanou toleranci, bylo na čase odejít. Ale přesto, že jeho mozek křičel „Odejdi!“ nebyl toho najednou schopen a už vůbec mu nepřišlo nepatřičné, že ona k němu postoupila o několik kroků a z těsné blízkosti k němu vzhlížela.

V rozporu s divokou vášní, kterou provázelo veškeré její flirtování pod maskou, mu teď klidně a uvolněně položila ruce na ramena a rukama vjela do vlasů, aniž by přerušila magický moment jejich očního kontaktu. Několik vteřin jemně masírovala prsty pokožku hlavy a sledovala, jak Severus uvolněně přivírá oči. Mírným tlakem ho přiměla, aby sklonil hlavu. Nebránil se.

Rty se otřela o ty jeho, jazykem polaskala dolní ret. Tichý povzdech z jeho strany ji utvrdil ve správnosti svého rozhodnutí. Konečně ho políbila. Vychutnávaje si každičkou milisekundu okamžiku, nechala oči pootevřené, ačkoliv to bylo trochu nepříjemné, aby mohla pozorovat jeho pevně semknutá víčka, která plně hovořila za něj a jeho emoce v danou chvíli. Bylo až k neuvěření, že o chvíli později ucítila slabou odezvu, ale o to krutější pak bylo prozření, když se od ní vzápětí odtrhl.

Hermiono, to nejde, já...“ na moment zavřel oči hledaje správná slova, „nemůžu vám nabídnout víc než přátelství,“ dořekl tvrdě.

Mladá čarodějka se zhluboka nadechla. Byla si vědoma toho, že následující rozhovor nebude z jednodušších, ale byla ochotna jej podstoupit i s ovíněnými smysly.

Dvěma kroky dorovnala ten, který udělal, když vycouval z polibku a chytila ho mlčky za ruce. Otočila je dlaněmi vzhůru a palci vklouzla pod rukávy, jejichž konce byly sepnuty manžetovými knoflíčky. Jemně přejela po jizvách na obou zápěstích a s pohledem plným pochopení a porozumění promluvila.

Je tohle ten důvod?“

Překvapeně na ni shlížel a ani mu nepřišlo na mysli, že by se měl vytrhnout z jejího sevření, všechno popřít a okamžitě zmizet.

Jak jste na to přišla?“ zeptal se a v jeho hlase znělá čirá zvědavost.

Víte, Severusi, jsem všímavý člověk a vy jste mi poskytl dost důvodů, které mě přivedly na tuto myšlenku.“

Nerozumím,“ připustil.

Hermiona se měkce usmála a rozepnula první tři knoflíčky na jeho svrchníku, aby následně mohla odepnout i manžetový knoflík na rukávu bílé košile. Oba jedenkrát ohrnula a nejdříve pohledem a pak dvěma prsty pohladila čerstvě zhojenou ránu.

Vaše neúměrně odmítavé chování, zakrvácený šátek vykukující zpod vašeho kabátce, když jste mi podával konvici s kávou, poustevnický život, který vedete a v neposlední řade jizvy na zápěstích, které jste nestačil skrýt, když jsem vás tehdy našla v učebně lektvarů. Nebylo těžké dát si tyhle věci do souvislosti a vyvodit z nich správný závěr,“ vysvětlila vlídně.

A co bude teď?“ zeptal se hlasitěji, než bylo nutné. „Vysmějete se mi, půjdete tu úžasnou a dech beroucí novinku o panictví sklepního netopýra dát k dobru svým přátelíčkům?“ prskl rozezleně, stavěje se tak do obranné pozice.

Povzdychla si nad jeho chováním, ale neměla mu to za zlé. Byl příliš zkoušený životem a na nedůvěru měl právo, ale ona ho rozhodně nechtěla nechat, aby se v ní utápěl a trpěl dalšími ranami osudu. „Ani já, ani kdokoliv jiný nemá právo se vám vysmívat,“ začala mluvit a její hlas zněl jasně a čistě, „naopak, za odříkání jakéhokoliv druhu by vám měl každý složit poklonu, Severusi. Pro válku jste obětoval až příliš mnoho,“ dořekla smutně.

Co vy o tom víte,“ prohodil, ale v rozporu s lhostejností ve svém hlase se raději odvrátil od jejího upřímného pohledu.

Obešla ho a prsty vklouzla pod bradu, aby ho tak donutila znovu jí pohlédnout do očí. „Ne tolik, jako vy,“ připustila, „ale chci, abyste věděl, že nejsem váš nepřítel. Už jsem vám to řekla jednou, ale nejspíš jste zapomněl a je potřeba vám osvěžit myšlenky. Mám vás ráda, Severusi,“ svá slova stvrdila něžným pohlazením po jeho tváři.

Zachytil její ruku v půlce pohybu. „Nemůžu vám dát to, co žádáte, Hermiono,“ zopakoval tiše, tiskna si v rozporu se svým tvrzením její teplé prsty ke rtům. „Potřebuji čas...“ připustil a nejspíš si ani neuvědomoval, jak tím ženě před sebou dodal další dávku naděje.

Nic po vás nežádám, Severusi, je to jen a jen vaše volba. Jen chci, abyste věděl, že já budu čekat. Minimálně celý příští školní rok,“ pokusila se odlehčit situaci narážejíc tak na pracovní smlouvu o délce trvání dvou let, kterou pro začátek podepsala s Brumbálem a zároveň tak dala muži najevo, že mu nedává žádná ultimáta pro jeho rozhodnutí.

Nechci vám dávat plané naděje a už vůbec nechci, abyste si myslela, že se nějak změním a-“

Něžně mu přiložila prst na rty, čímž přerušila jeho zmatené řeči. „Mám vás ráda takového, jaký jste,“ řekla upřímně.

Ale-“

Šššš... nemusíte nic říkat.“

Severus se pro tuto chvíli opravdu rozhodl raději mlčet a plně si vychutnávat hloubku jejích upřímných očí, které potvrzovaly veškerá její tvrzení. Až ve chvíli, kdy se plně smířil s opravdovostí vyřčených slov, promluvil.

Půjdu.“

Ano,“ odvětila Hermiona prostě a se zasněným úsměvem za mužem zavřela dveře.

Bylo až s podivem, že tento rozhovor nijak neovlivnil jejich vzájemné chování následujícího dne. Hermiona se obávala, že by se její kolega mohl opět stáhnout a uzavřít do sebe, ale nebylo tomu tak. Choval se stejně jako vždy, tedy nevrle, ale vůči své osobě nezaznamenala žádnou negativní změnu, ba dokonce se každého rána při snídani ve Velké síni dočkala nepatrného zvlnění mužových koutků v náznaku nesmělého úsměvu. A hlavní bylo, že pravidelné sobotní vycházky neustaly a proto se po nějakém čase osmělila navrhnout místo jedné z nich piknik; a Severus přijal. Ostatně nebylo od věci podniknout nějakou změnu, protože se červen chýlil ke konci a to jim poskytovalo poslední společný víkend do konce školního roku. A co se bude dít o prázdninách, bylo ve hvězdách.

Natáhla se pro kostkovanou deku a vyšla z bradavické kuchyně vstříc sobotnímu odpoledne slibujícímu čas strávený s nevrlým profesorem lektvarů.


30.10.2011 16:10:22
wixie

Veškerá práva vyhrazena J. K. Rowling
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one