Stránky věnované páru Hermione Granger/Severus Snape
Zprávy v rádiu Hermionu z nepochopitelných důvodů zneklidní.




Hermiona se probudila s bolestí v zádech a ztuhlým krkem.

„Grangerová, vzpamatuj se!“ napomenula se nahlas a v duchu si ještě zanadávala na svoje včerejší slzy. Nesnášela, když zas a znova podléhala událostem již dávno minulým.

Do nemocnice dorazila právě včas, aby mohla do své ordinace pozvat prvního pacienta. Prvního pak vystřídal druhý, druhého třetí a Hermiona se až do odpoledne nehnula z pracovny. Když odešel poslední objednaný i neobjednaný pacient, zhluboka se nadechla a pohodlně se opřela do křesla. Zavřela oči a uvažovala jaké složky si dnes vezme domů. Opět, tak jako každý den, se objevilo pár případů, které si žádaly její větší pozornost.

Z jejího rozjímání ji vyrušilo bouchání na dveře, následované jejich prudkým rozražením. Hermiona leknutím nadskočila.

„Je nutné, abys sem vždycky vtrhnul jako velká voda, Tedde?!“ ptala se napůl vážně, napůl pobaveně.

„Ale Herm, neříkej, že tě to ještě dokáže vyděsit,“ smál se Tedd. „Myslel jsem, že už sis dávno zvykla.“

„Na tvoje okázalé příchody si zvyknout nelze, věř mi. Co potřebuješ tentokrát?“

„Potřebuji společnost jedné krásné dámy v bílém plášti při návštěvě zdejšího stravovacího zařízení,“ zašklebil se.

„Ty si nedáš pokoj, viď?“ zasmála se Hermiona a natáhla se, aby vypnula počítač.

„Naopak, teď už dám pokoj definitivní,“ zatvářil se její kolega tajuplně, na její nevyřčenou otázku dodal: „Neboj, všechno ti řeknu, ale až u oběda,“ a dal jí galantně přednost ve dveřích.

„Řecký salát a minerálku, prosím,“ objednala si a sedla si naproti kolegovi.

„Aby ses nepřecpala,“ poznamenal a kriticky si změřil až příliš zdravě vypadající salát.

Hermiona se ušklíbla.

„Já být tebou, tak si ho dám čas od času taky, jinak budeš muset za chvíli vyfasovat větší plášť.“

„Drahá kolegyně, budete se divit, ale nejen vaše dokonalé křivky jsou přitažlivé a žádoucí. A tím se také dostáváme k tomu, s čím jsem se ti chtěl svěřit,“ pokračoval, aniž by reagoval na Hermionin špatně skrývaný smích.

„Od dnešního dne s tebou přestávám flirtovat, tedy asi ne úplně, ale musím to omezit, protože by mi to moje přítelkyně nemusela trpět,“ dokončil dramaticky a s napětím se podíval na Hermionu.

„Teda, to je úžasný. Takže už sis konečně někoho našel. Doufám, že nás brzy seznámíš.“

Hermiona byla upřímně nadšená.

„Ty ani trochu nežárlíš,“ zatvářil se naoko smutně Tedd a zahrnul Hermionu informacemi o svém objevu.

„Takže, když to shrneme,“ zarazila Herniona po několika minutách kamaráda. „Paula je ten nejúžasnější tvor na planetě, který ti trpí nejen větší bříško, ale i nepravidelnou pracovní dobu. Té se určitě drž. Jinou takhle tolerantní bys hledal už jen těžko.“

„Já vím. Paula je prostě úžas-“ Tedd nestihl dokončit, protože ho Hermiona zarazila gestem ruky. Následně si přiložila ukazováček ke rtům a ukázala na rádio v rohu jídelny. Tedd se zaposlouchal do hlasu, který informoval o novinkách z domova i zahraničí.

„A teď už se dostáváme k dnešní, zatím nejtragičtější události z Londýna,“ zazněl příjemný ženský hlas z rozhlasu.

„Jen před několika málo minutami došlo na předměstí našeho hlavního města, v jednom z tamějších bytů, k hrozivému výbuchu. Podle prozatím posledních informací se jednalo o výbuch, který zapříčinil unikající plyn. Tisková mluvčí zasahující záchranné služby potvrdila domněnku hasičů, že byla zraněna jen jedna osoba. Tou je pravděpodobně majitel bytu, který se v inkriminovanou dobu nacházel zřejmě ve své pracovně.

Našim zpravodajům se podařilo zjistit, že muž utrpěl překvapivě jen lehké popáleniny, ale vlivem výbuchu došlo nejspíše k odmrštění a následnému nárazu do zdi. Mohlo tedy podle záchranářů dojít k poškození páteře.

Muž byl převezen do Královské nemocnice. Více informací se nám zjistit nepodařilo-.“

„To je divné, že jsme ani neslyšeli sirény sanitky.“

„Tedde, mě to divné nepřijde. Alespoň ne u tebe, když jsi byl předešlých asi patnáct minut myšlenkami u Pauly.“

Tedd se omluvně usmál a dopil svoji colu. Chvíli seděli jen tak mlčky, každý ponořen do svých myšlenek a svých problémů. Tedd ze zamyšlení procitl první.

„Myslím, že bychom se měli vrátit do svých pracoven a vymlouvat hypochondrům jejich smrtelná onemocnění, co ty na to, Herm?“

„Ano, máš pravdu, za pár minut mi dorazí další pacient. Jen mi vrtá hlavou ten zraněný člověk. Nevím proč, ale mám divný pocit.“

„Ty tu máš někoho známého? Myslím v Londýně? Jsem měl dojem, že jsi říkala, že ne, nebo jsi se možná nezmínila.“

„Jo, máš pravdu, nikoho tu nemám a co vím, tak se do Londýna v poslední době nikdo z mých známých nechystal, ale stejně...“ Hermiona nechala zbytek věty vyznít naprázdno.

„Tak už nad tím nedumej. Beztak máš divný pocit z toho salátu. Máš si dát pořádný jídlo, jako já, a žádný divný pocity by se nedostavovaly.“

„Je neuvěřitelný, jak vždycky dokážeš omluvit tu svoji kotletu, ale můj salát do toho netahej, ten byl naprosto ok,“ smála se Hermiona.

„Herm, buď v klidu. Službu na ARU má Higgins, takže věřím, že ten chlápek bude v pohodě. Ať je to kdo je to. A teď už opravdu zpátky do práce.“

Hermiona nad tím mávla rukou a zvedla se ze židle.

„Fajn, jdeme.“

13.07.2009 21:26:46
wixie

Veškerá práva vyhrazena J. K. Rowling
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one