Stránky věnované páru Hermione Granger/Severus Snape

Beta: Vendi


„Oh, Reddingtone, ty starý kozle, neříkej mi, že tohle úchvatné stvoření patří k tobě?!“ ozvalo se za jejich zády, jakmile vešli do sálu.

Liz i Red se otočili za hlasem, oba s falešným úsměvem na rtech. Red se ujal slova. „Lexi, také tě rád vidím. Dovol, abych ti představil svou ženu Elizabeth. Lizzie, Lex, muž, který neumí být zdvořilý, ani když si to žádá situace.“

Muž s italským přízvukem přijal Elizabethinu ruku, ale nepotřásl jí, naopak k ní přisál své rty v neetickém pozdravu.

Red s Liz nebyli jediní, komu se to nelíbilo. „Miláčku, jestli nechceš skončit ve škarpě, radila bych ti dát ruce z Raymondova majetku,“ přidala se k nim atraktivní blondýnka okolo čtyřicítky v rudých šatech. „Omlouvám se za chování svého manžela, když vidí nádhernou ženu, jako jste vy, splaší se mu hormony a je z něj neřízená střela. Victorie, těší mě, drahoušku,“ podala ta žena Elizabeth ruku. Agentka ji bez váhání přijala a chápavě se usmála. „Liz, ráda vás poznávám.“

Victoria se usmála. „Na poznávání máme celý večer,“ mrkla na Liz a páru naznačila, aby ji následoval k jejich stolu.

„Řekni, Rede, jak je to dlouho, co jsme se viděli naposledy?“ nadhodila Victorie, jakmile jim donesli pití. Elizabeth seděla po boku svého muže, s rukou jemně sevřenou v té jeho a položenou na jeho stehně se cítila docela pohodlně. Ani ji nepřekvapilo, když před ní přistál koktejl l'Aviaton, který jí objednal.

Red se krátce zamyslel. „Tegucigalpa, Victorie, definitivně Tegucigalpa. Jedna z nejbláznivějších záležitostí mého života. Byla jsi tam s Lexem na svatební cestě a náhodou jste mě vzali s sebou, abychom mohli prodat nějaké rakety. Lex pak dvě odpálil, když se opilý vrátil na hotel, v naději, že to bude skvělý ohňostroj. Málem nám to ustřelilo zadky. A v tom zapadlém bistru na konci světa s nevkusnými neony jsem měl to nejlepší burrito na světě,“ přivřel zasněně oči.

Lex se zasmál. „Nikdy nepřestanu obdivovat tvou dokonalou paměť, ty všiváku,“ počastoval Reda nepříliš lichotivým výrazem, ale vzhledem k tomu, že to nebylo toho večera poprvé a Red nic nenamítal, zjevně to tak bylo správné, usoudila Liz.

Victorie pokývala hlavou. „Máš naprostou pravdu. Dlouhých dvanáct let. Těší mě vidět tě spokojeného, po tom všem…“ dodala a v jejích očích se zaleskl smutek.

Red neodpověděl a byl vcelku vděčný, když se do hovoru vložil opět Lex. „Liz, řekněte mi, jak se tak krásná mladá dáma dá dohromady s takovým starým supem? Přiznej se, Rede, co jsi té nebohé duši nasliboval?“

Liz se nepatrně ušklíbla, když svůj zrak obrátila k Reddingtonovi. Stejně jako manželský pár naproti nim čekala na jeho odpověď.

„Omráčil jsem ji svým šarmem, samozřejmě,“ řekl tak prostě, jako by hovořil o počasí na Havaji.

Lex se ženou se zasmáli, Liz tázavě povytáhla obočí. „Myslím, drahý, že pro relevantní odpověď se musíme obrátit na Liz,“ ozvala se Victorie. „Povězte nám, čím si vás Red získal? Jsme zvědaví,“ dokončila blondýna, ale Elizabeth vycítila, že za zdánlivě přátelským zájmem se skrývá podezřívavost. Její domněnku potvrdil i muž po její levici, když jí nenápadně stiskl ruku.

„Víte, Raymond,“ nechala jeho jméno splynout ze rtů a dívala se mu při tom do očí. Byly naplněny jen špatně skrývaným očekáváním. Pak jako by ji něco napadlo, znovu se obrátila k páru. „Byla jsem už jednou vdaná,“ řekla náhle. Cítila na sobě Reddingtonův varovný pohled. „Můj bývalý muž měl násilnickou povahu, byl to manipulativní psychopat a já ho přesto milovala. Žila jsem v iluzi. A pak jsem potkala Raye.“ Tentokrát opět upřela zrak na muže, o němž mluvila. „Ukázal mi, jaké to je být opravdu milovaná. Nikdy mi nelhal, nikdy mi neublížil. Chová se tak, jako bych byla středobodem jeho vesmíru,“ lehce se pousmála. „Někdy si říkám, že si takové štěstí nezasloužím. Miluji ho a vím, že on to samé cítí ke mně, i když to neříká moc často,“ znovu se odmlčela a naklonila se, aby mohla Reda políbit. Zaznamenala, že byl napjatý a to, že nic neříkal, dávalo tušit, že i jeho samotného svým malým výstupem dokonale zmátla. Se šibalským úsměvem se naklonila k Victorii a Lexovi. „A taky máme skvělý sex,“ doplnila, aby odlehčila situaci.

Ti dva se rozesmáli, od Reda se dočkala jen dalšího zkoumavého pohledu. Napadlo ji, že to možná přehnala. Rozhodně si ji kvůli tomu bude ještě nějakou dobu dobírat, tím si byla jistá.

„Ach, vy jste tak roztomilí, ta zamilovanost vám kouká z očí,“ rozplývala se Victorie. Liz si oddychla. Z té krátké doby, kterou s těmi dvěma strávili, pochopila, že ona bude ta, kterou bude muset přesvědčit. Zřejmě se jí to podařilo. „Když jsme u toho, ani Lex není v záležitosti citů příliš výmluvný, co takhle to napravit, miláčku?“ oslovila Victorie svého muže.

„Vicky, víš, že tě miluju,“ ozval se Lex okamžitě trochu ukřivděně.

„Ale často mi to nesděluješ,“ pokárala ho a vtiskla mu něžný polibek na rty. „A ty, Raymonde, to taky koukej říkat Liz častěji. My ženy milujeme, když nám říkáte, jak jsem pro vás důležité. Ale pozor, poznáme, když nám kecáte!“ zdvihla varovně ukazováček a společně s Liz se tomu zasmály.

„Velmi mě těší, že má v tobě Lizzie spojence, Victorie. A teď, když dovolíte, rád bych využil té úžasné hudby a zatančil si se svou neméně úžasnou a krásnou ženou.“ Aniž by čekal na ono symbolické svolení, vstal a přidržel Liz židli. Nabídl jí rámě a odváděl si ji na parket.

„Lizzie, vím, jak těžké to pro tebe je, ale oba nemůžeme vést,“ zašeptal jí do ucha, jakmile za sebou měli pár tanečních kroků.

Zatvářila se trochu zahanbeně a nechala ho, aby to byl on, kdo povede jejich kroky. Využil toho, že se uvolnila a ještě vroucněji ji vtáhl do své náruče. „Vedeš si dobře, Lizzie,“ řekl tiše. Zvedla k němu zrak. Měla pocit, že se v jeho upřímném pohledu musí každou chvíli začít topit a najednou jí došlo, že to, co před chvílí vypustila z úst, vlastně nebylo tak velké divadlo. To, co řekla, byla víceméně pravda. Byla středobodem života Raymonda Reddingtona. Vzpomněla si na jeho slova, která jí jednou řekl. Nic pro mě není tak děsivé, jako představa, že tě jednou ztratím.

Neuvědomila si, kdy přesně se k ní sklonil, aby ji uprostřed tanečního parketu políbil, ale o to víc si byla vědomá toho, jak své ruce pokládá na jeho ramena, obtáčí kolem krku a tiskne ho k sobě v zoufalé touze být mu blíž.

 
17.02.2015 20:01:13
wixie
Veškerá práva vyhrazena J. K. Rowling
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one